V květnu 2019 Oculus přivedl na trh nový model Quest. V čem je revoluční, pro koho je a proč jsem si ho koupil? Je to budoucnost VR?

O co jde?

Oculus Quest je samostatný (standalone) headset pro virtuální realitu, ke hraní tedy není potřeba výkonný a drahý herní počítač ani PlayStation. Obejdete se tak bez kabelů a jeho pořizovací cena je kolem 14 000 Kč. Oproti počítačové VR samozřejmě nenabídne takový výkon a nejmodernější grafiku, to ale není až tak důležité. Pokud jste už někdy VR zkoušeli, můžete přeskočit na další odstavec. Těm ostatním se pokusím krátce popsat, o čem VR vlastně je. Často si lidé totiž myslí, že jde jen o velký 2D obraz a to je hodně vzdálená představa toho, co všechno VR umožňuje. Obraz velký skutečně je, zabírá většinu vašeho zorného pole a díky tomu, že pro každé oko se vykresluje obraz trochu z jiného úhlu, tak dochází k dokonalé iluzi 3D prostoru. V kombinaci s prostorovým zvukem a přenosem vašich skutečných pohybů do virtuálního prostředí, po chvíli získáte reálný pocit, že se nacházíte úplně někde jinde.

Hry, software a multimédia

Quest pohání operační systém Google Android. To je celkem chytrý krok, protože vývojáři her mohou využít běžné nástroje jako je Unity nebo Unreal Engine. Veškerý software se instaluje přímo v brýlích přes Oculus Store a momentálně je v nabídce téměř 50 her a aplikací, různých žánrů, včetně her pro děti. Jedním z hlavních taháků je bezpochyby Beat Saber od československých vývojářů. Rytmická hra, kde podle hudby sekáte světelnými meči blížící se barevné krychle ve směru šipek. Velmi návykové a při vyšších obtížnostech i docela fyzicky náročné. V podobném duchu se nese ještě několik dalších rytmických her. Každá je ale zaměřená na trochu jiné pohyby a hudební žánry (Pistol Whip, Audio Surf, Audica…). Dalším zajímavým konceptem je akční hra Super Hot, kde čas plyne podle toho, jak rychle se vy hýbete. Když se zastavíte úplně, zastaví se i kulky prolétající kolem vás. Je toho tam spousta, podívejte se sami. Jednotlivým hrám se spíš budu podrobněji věnovat v samostatných recenzích.

Kromě her si ale můžete ve VR třeba malovat nebo modelovat. Třeba takový Tilt Brush od Googlu vám s pomocí nepřeberného množství štětců a kreativních nástrojů umožní tvořit v prostoru úplně nový druh umění. Potom je tam několik řekněme sociálních sítí, kde se můžete potkávat a komunikovat s lidmi z celého světa. Obrovský potenciál do budoucna vidím i ve vzdělávání a spolupráci ve VR.

A pokud nebudete mít náladu na hraní nebo tvoření, tak dalším možným využitím jsou multimédia. Na Questu si můžete pustit třeba Netflix nebo YouTube, velikost obrazu se pak dá přirovnat ke sledování v kině.

Aktualizace: Nově je také možné pomocí technologie Oculus Link propojit propojit Quest s počítačem USB kabelem a hrát tak plnohodnotné VR tituly.

Hardware

Na to, že Quest pohání chipset Qualcomm Snapdragon 835 z roku 2017 a má 4GB RAM, tak mě hodně překvapilo, jak vývojáři dokázali jeho výkon optimalizovat. Některé hry jako třeba Red Matter vypadají opravdu úžasně. O zobrazení se starají dva AMOLED displeje s rozlišením 1440×1600 na oko a obnovovací frekvencí 72Hz. Co se týče paměti, Quest se vyrábí ve variantách 64GB a 128GB, já jsem sáhl po 64GB, protože vzhledem k velikosti her si myslím, že bohatě postačí.

Tracking

Celkový zážitek hodně závisí také na tom, jak přesně dokáže systém přenášet váš pohyb do virtuálního prostředí. V tomto ohledu musím říct, že mě dostala už tutorial aplikace First Steps, která vás má naučit základní zacházení s ovladači formou různých mini her a manipulací s předměty.

Díky čtyřem kamerám na headsetu + gyroskopům a akcelerometrům v ovladačích je přesnost velmi precizní a pocit interakce s virtuálním světem naprosto fascinující. Tracking je tzv. 6DOF (6 stupňů volnosti), to znamená, že do hry se přenáší nejen vaše otáčení hlavou, ale i pohyb v prostoru, tedy včetně úklonů, skrčení i chůze. Z mého pohledu je přesný tracking pro ten zážitek mnohem důležitější, než ultra realistická grafika.

Ovladače

Na ovladačích Oculus Touch druhé generace najdete kromě spousty senzorů také spoustu tlačítek a ovládacích prvků. Pro palce je určená vrchní strana, kde je směrový joystick, které lze i stisknout, dvě herní tlačítka a jedno funkční (menu, domů). Vpředu najdete tlačítka pro ukazováky, nejčastěji používané jako spoušť u zbraní. Z boku potom tlačítka pro prostředníky, ty většinou slouží k uchopení předmětů. Veškerá tlačítka jsou navíc kapacitní, poznají tedy i to, že se jich jenom dotýkáte. Ovladače jsou samozřejmě vybavené vibrační zpětnou vazbou, která vám z her předává různé hmatové vjemy.

Ovladače Oculus Touch 2. generace

Aktualizace: Nově umí Quest i finger tracking, tedy sledování pohybu prstů, některé budoucí hry tak bude možné ovládat i bez ovladačů.

Pro koho je Quest?

Myslím, že záměr Oculusu je jasný. Přiblížit VR zážitky běžným uživatelům, bez nutnosti vlastnit herní počítač za desítky tisíc. A to byl i důvod, proč jsem si ho pořídil. Celkově mě VR technologie od začátku zajímají, ale nedávalo mi smysl si kupovat herní počítač jen kvůli tomu. Quest tak dokonale zaplnil vakuum na trhu, moje očekávání splnil a tipuju, že tahle platforma bude hodně úspěšná.

Oculus Quest u nás prodává třeba Alza nebo CZC za 13 990 Kč u 64GB varianty a za 128GB zaplatíte 15 990 Kč.